No vida, ja mel pocit ze uz jede. Drzim klukum palce aby jim vse klaplo bez problemu.

Což o to... hotový převaděč už jeden existuje, stačí připojit napájení. Zásadnější problém je ale duplexer, který by měl rozumné parametry. Zatím je to ve fázi: "nejsou lidi" (kteří by duplexer udělali - není to taková prča jako na 70cm) nebo modifikovaná podoba "nejsou prachy" (za které by se koupil - protože je to docela raketa) Z tohoto pohledu koncese, je ten poslední problém.

Nebude znacka prevadece OK0M trochu zavadejici?
Jednak prevadec pod znackou OK0M existoval, tusim na Mezivratech? A za druhe, prevadece s se znackou bez B nebo C na zacatku byli vzdycky dvoumetrove.
Uprime, me se tento system noveho oznacovani, kdy se pouziva cokoliv kdekoliv moc nelibi. Ale to uz je jine tema 🙂

Nebude znacka prevadece OK0M trochu zavadejici?
Jednak prevadec pod znackou OK0M existoval, tusim na Mezivratech? A za druhe, prevadece s se znackou bez B nebo C na zacatku byli vzdycky dvoumetrove.
Uprime, me se tento system noveho oznacovani, kdy se pouziva cokoliv kdekoliv moc nelibi. Ale to uz je jine tema 🙂

Libore, ono to má vážnější problémy...

Pokud 1 převaděč má 1 označení super...
Pokud 2 převaděče mají 1 označení, je podle mě už velké svinstvo ... a to z min. 2 důvodů:
1) na stanici musíš např. u OZL označit 70cm a 2m
2) v systémech musíš provádět složitější operace s převaděčama.. místo použití značky musíš používat ID nebo UIN převaděču, které jsou speciálně přiřazeny... viz. prevadece.smoce.net (kvůli tomuto jsem musel předělávat systém celej),

A stejně nechápu, jak může CTU povolit 1 značku pro 2 zařízení ...

Co se týče, OK0Bxx pro 70cm, je to pěkné. Ale lidi chtěj tvořit něco nového a jelikož jím to asi už HW nejde, tak jdou do značky...

"A stejně nechápu, jak může CTU povolit 1 značku pro 2 zařízení ... "

Pakliže by ses na to díval prizmatem ČTÚ, zjistil bys, že to není nic proti ničemu, naopak jim to šetří záznamy v databázích. Díky ASMKS je pro ně podstatné, mít identifikovaný každý zdroj radiového signálu a to zejména ve smyslu --- kmitočet x souřadnice x vlastník --- t.z.n. jedna značka, jeden vlastník a jen dopíšou, že z tohoto bodu můžou očekávat kmitočty a) b) c) ... Nevýhody, které popisuješ jsou zřejmé ale jsou vyváženy zase výhodami u mnoha lokalit, kde se platí za zařízení (a není jich málo) na části z nich se dá úspěšně operovat stylem " podívejte na povolení ČTÚ - je to jedno zařízení - jedno povolení - jedna značka (byť je v bedně 2m+70cm) Stejný princip funguje mnoho let i na PR, kde jeden NODE měl třeba 10 kmitočtů.

p.s. poslední větu jsi pěkně vystihl.. 😆

Nebude znacka prevadece OK0M trochu zavadejici?
Jednak prevadec pod znackou OK0M existoval, tusim na Mezivratech? A za druhe, prevadece s se znackou bez B nebo C na zacatku byli vzdycky dvoumetrove.
Uprime, me se tento system noveho oznacovani, kdy se pouziva cokoliv kdekoliv moc nelibi. Ale to uz je jine tema 🙂

Libore, ono to má vážnější problémy...

Pokud 1 převaděč má 1 označení super...
Pokud 2 převaděče mají 1 označení, je podle mě už velké svinstvo ... a to z min. 2 důvodů:
1) na stanici musíš např. u OZL označit 70cm a 2m
2) v systémech musíš provádět složitější operace s převaděčama.. místo použití značky musíš používat ID nebo UIN převaděču, které jsou speciálně přiřazeny... viz. prevadece.smoce.net (kvůli tomuto jsem musel předělávat systém celej),

A stejně nechápu, jak může CTU povolit 1 značku pro 2 zařízení ...

Co se týče, OK0Bxx pro 70cm, je to pěkné. Ale lidi chtěj tvořit něco nového a jelikož jím to asi už HW nejde, tak jdou do značky...

"A stejně nechápu, jak může CTU povolit 1 značku pro 2 zařízení ... "

Pakliže by ses na to díval prizmatem ČTÚ, zjistil bys, že to není nic proti ničemu, naopak jim to šetří záznamy v databázích. Díky ASMKS je pro ně podstatné, mít identifikovaný každý zdroj radiového signálu a to zejména ve smyslu --- kmitočet x souřadnice x vlastník --- t.z.n. jedna značka, jeden vlastník a jen dopíšou, že z tohoto bodu můžou očekávat kmitočty a) b) c) ... Nevýhody, které popisuješ jsou zřejmé ale jsou vyváženy zase výhodami u mnoha lokalit, kde se platí za zařízení (a není jich málo) na části z nich se dá úspěšně operovat stylem " podívejte na povolení ČTÚ - je to jedno zařízení - jedno povolení - jedna značka (byť je v bedně 2m+70cm) Stejný princip funguje mnoho let i na PR, kde jeden NODE měl třeba 10 kmitočtů.

p.s. poslední větu jsi pěkně vystihl.. 😆

Takže když to stejně zhrnu... výhodou je to pro OP + Správu CTU....
pro lidi to je stejně k ničemu .. když ti řeknu pojď na OK0OZL, tak nebudeš vědět jestli 2m nebo 70cm nebo 23cm 😉 ..

Takže když to stejně zhrnu... výhodou je to pro OP + Správu CTU....
pro lidi to je stejně k ničemu .. když ti řeknu pojď na OK0OZL, tak nebudeš vědět jestli 2m nebo 70cm nebo 23cm 😉 ..

... a protoze z hlavy nevim, na ktere frekvenci OK0OZL pracuje a naprogramovany jej nemam, zeptam se obratem na frekvenci, odskok a subtony a pak to je jiz jasne 😉

"A stejně nechápu, jak může CTU povolit 1 značku pro 2 zařízení ... "

Pakliže by ses na to díval prizmatem ČTÚ, zjistil bys, že to není nic proti ničemu, naopak jim to šetří záznamy v databázích. Díky ASMKS je pro ně podstatné, mít identifikovaný každý zdroj radiového signálu a to zejména ve smyslu --- kmitočet x souřadnice x vlastník --- t.z.n. jedna značka, jeden vlastník a jen dopíšou, že z tohoto bodu můžou očekávat kmitočty a) b) c) ... Nevýhody, které popisuješ jsou zřejmé ale jsou vyváženy zase výhodami u mnoha lokalit, kde se platí za zařízení (a není jich málo) na části z nich se dá úspěšně operovat stylem " podívejte na povolení ČTÚ - je to jedno zařízení - jedno povolení - jedna značka (byť je v bedně 2m+70cm) Stejný princip funguje mnoho let i na PR, kde jeden NODE měl třeba 10 kmitočtů.

p.s. poslední větu jsi pěkně vystihl.. 😆

Takže když to stejně zhrnu... výhodou je to pro OP + Správu CTU....
pro lidi to je stejně k ničemu .. když ti řeknu pojď na OK0OZL, tak nebudeš vědět jestli 2m nebo 70cm nebo 23cm 😉 ..

Ano ZHRNUL jsi to naprosto přesně. Je to úplně k ničemu a téměř neřešitelný problém, který téměř odepíše všechny převaděče, které takto budou fungovat, protože by to znamenalo, že by uživatelé museli říct místo "Pojď na OK0OZL" "Pojď na 70cm(23cm) OK0OZL" (neřku-li tolik fištrónu ,že by protistanice zvládla přecvaknout mezi pamětmi a zjistit kde že ho bude ten druhý volat).

To že se díky tomu na nájemném ušetří několik tisíc ročně je naprosto nedůležité (protože to nejde s Tvé kapsy že?).

Nebude znacka prevadece OK0M trochu zavadejici?
Jednak prevadec pod znackou OK0M existoval, tusim na Mezivratech? A za druhe, prevadece s se znackou bez B nebo C na zacatku byli vzdycky dvoumetrove.
Uprime, me se tento system noveho oznacovani, kdy se pouziva cokoliv kdekoliv moc nelibi. Ale to uz je jine tema 🙂

*************
K tomu snad jen, že už z dob kdy vzniknuk OK0X v tom začlo být nejasno.....
**********

Libore, ono to má vážnější problémy...

Pokud 1 převaděč má 1 označení super...
Pokud 2 převaděče mají 1 označení, je podle mě už velké svinstvo ... a to z min. 2 důvodů:
Kde mají 2 převaděče jedno označení?
1) na stanici musíš např. u OZL označit 70cm a 2m
2) v systémech musíš provádět složitější operace s převaděčama.. místo použití značky musíš používat ID nebo UIN převaděču, které jsou speciálně přiřazeny... viz. prevadece.smoce.net (kvůli tomuto jsem musel předělávat systém celej),

A stejně nechápu, jak může CTU povolit 1 značku pro 2 zařízení ...
*****************
Nějaký příklad? Já o tom nevím.
********************
Co se týče, OK0Bxx pro 70cm, je to pěkné. Ale lidi chtěj tvořit něco nového a jelikož jím to asi už HW nejde, tak jdou do značky...

Nebude znacka prevadece OK0M trochu zavadejici?
Jednak prevadec pod znackou OK0M existoval, tusim na Mezivratech? A za druhe, prevadece s se znackou bez B nebo C na zacatku byli vzdycky dvoumetrove.
Uprime, me se tento system noveho oznacovani, kdy se pouziva cokoliv kdekoliv moc nelibi. Ale to uz je jine tema 🙂

Ano OK0M existoval, ale zaniknul. Ano jednopísmenné sufixy měly převaděče na 2m, 70 cm pak dvopísmenné, i když se pak objevilo OK0X.
Prostě OK0M byla volná, povolení zaniklo a nikdo v zákonné lhůtě neobnovil. Netvrdím, že je to logické, ale není to tak trochu jedno?

Což o to... hotový převaděč už jeden existuje, stačí připojit napájení. Zásadnější problém je ale duplexer, který by měl rozumné parametry. Zatím je to ve fázi: "nejsou lidi" (kteří by duplexer udělali - není to taková prča jako na 70cm) nebo modifikovaná podoba "nejsou prachy" (za které by se koupil - protože je to docela raketa) Z tohoto pohledu koncese, je ten poslední problém.

Poměrně "levné" řešení duplexeru je pomocí koaxiálních kabelů. Použil jsem nějaký odpad ( průměr cca 6,5 cm ) Stačí 2+3 rejekční úseky. Jsou tam v podstatě 3x lepší poměry než na 2m - příklad jako kdybychom dělali odskok 1,8MHz na 2m. Co je problém - teplotní a mechanická stabilita. Když je to v racku a hýbne se s tím, tak díky deformacím a ohybům to courá. Tak se to bude muset ladit na místě. To samé při změně teploty z +5 na +40 Celsia , ale to snad na kótě nehrozí.
Jinak tam mám teď SDR přijímač, a poslouchám vstup. Je tam trochu problém, že když se zlepší podmínky, je tam slyšet vdálené rušení nejspíš od zahraničních TV vysílačů, které jedou v 1 TV pásmu ( rusko?? ) Někdy v síle i 8S a hodně široké. Vlastní rušení na kótě je neměřitelné, nejbližšší rušicí kmitočet je 56,72MHz , nejspíš nějaký lokální oscilátorek v nějakém zařízení, pte je to velmi slabé.

Co se týče vlastního převaděče, byl to takový nápad - po světě to někde mají u nás nic 🙁 To pásmo je jiné, a chci si hrát. Prostě to vyzkoušet, třeba to nedopadne dobře, ale abych to věděl, musím to prubnout.
Jako železo je připravena přeladěná VR22 původně z 45 MHz pásma ve škatuli VR21 od AMRa s dvěma BNC 🙂 I když jsem zjistil, že taková RF-10 je mnohem odolnější.

Což o to... hotový převaděč už jeden existuje, stačí připojit napájení. Zásadnější problém je ale duplexer, který by měl rozumné parametry. Zatím je to ve fázi: "nejsou lidi" (kteří by duplexer udělali - není to taková prča jako na 70cm) nebo modifikovaná podoba "nejsou prachy" (za které by se koupil - protože je to docela raketa) Z tohoto pohledu koncese, je ten poslední problém.

Poměrně "levné" řešení duplexeru je pomocí koaxiálních kabelů. Použil jsem nějaký odpad ( průměr cca 6,5 cm ) Stačí 2+3 rejekční úseky. Jsou tam v podstatě 3x lepší poměry než na 2m - příklad jako kdybychom dělali odskok 1,8MHz na 2m. Co je problém - teplotní a mechanická stabilita. Když je to v racku a hýbne se s tím, tak díky deformacím a ohybům to courá. Tak se to bude muset ladit na místě. To samé při změně teploty z +5 na +40 Celsia , ale to snad na kótě nehrozí.
Jinak tam mám teď SDR přijímač, a poslouchám vstup. Je tam trochu problém, že když se zlepší podmínky, je tam slyšet vdálené rušení nejspíš od zahraničních TV vysílačů, které jedou v 1 TV pásmu ( rusko?? ) Někdy v síle i 8S a hodně široké. Vlastní rušení na kótě je neměřitelné, nejbližšší rušicí kmitočet je 56,72MHz , nejspíš nějaký lokální oscilátorek v nějakém zařízení, pte je to velmi slabé.

Co se týče vlastního převaděče, byl to takový nápad - po světě to někde mají u nás nic 🙁 To pásmo je jiné, a chci si hrát. Prostě to vyzkoušet, třeba to nedopadne dobře, ale abych to věděl, musím to prubnout.
Jako železo je připravena přeladěná VR22 původně z 45 MHz pásma ve škatuli VR21 od AMRa s dvěma BNC 🙂 I když jsem zjistil, že taková RF-10 je mnohem odolnější.

S těma koaxama jsem si hrál taky a výsledky zatím nebyly uspokojivé. V podstatě jsem narazil na to samé - nestabilita. Takový borec, abych dovnitř na správné místo dokázal vletovat teplotní kompenzátor nejsem a bez něj se těžko dařilo v rozumném teplotním rozmezí udržet zejména TX rejekční dip. Zkoušel jsem to s 1,5 palcem což mělo malé Q, separace nic moc a průchozí útlum cca 2,5 - 3,5dB včetně výše popisovaných vlivů t.j. jak teplotně tak mechanicky nestabilní. Chtělo by to nějaké vyřazené koaxy z TV vysílačů alespoň 3-4 palce. Bohužel teplotní problém se při té délce bez kompenzace stejně nevyřeší, což znamená, že je to použitelné jen pro klimatizovanou místnost. (tipuji, že víc jak +-10C to nesnese) (ještě jsem přemýšlel o měděných okapech... ale vzhledem k tloušťce stěny by na AM bylo slyšet co si lidé v místnosti povídají.. 🙂 )

Přeji hodně úspěchů... leč z hlediska využití jsem trochu skeptik (ale rád se budu mýlit). Situace je totiž velmi podobná jako u 23cm převaděčů - nejsou mezi lidem rádia. Z ručky to chodit moc nebude (malá účinnost antény) V případě normálních podmínek bude dosah bude tak +- stejný jako 2m převaděč, když se otevře nebe, tak se stejně všichni slyšej napřímo a nebudu-li převaděč mít na přímou viditelnost, tak mi ho překryjou jiné z EA či G a zase uslyším prd.

Ano OK0M existoval, ale zaniknul. Ano jednopísmenné sufixy měly převaděče na 2m, 70 cm pak dvopísmenné, i když se pak objevilo OK0X.
Prostě OK0M byla volná, povolení zaniklo a nikdo v zákonné lhůtě neobnovil. Netvrdím, že je to logické, ale není to tak trochu jedno?

Hele ja o tom nechci nijak polemizovat, je to tak jak to je a zmenit uz se to neda. Souhlasim s tim ze v tom zacalo byt nejasno jakmile se objevil prvni takto oznaceny prevadec (jestli to byl OK0X nevim) a vyjadruji jen svuj nazor, ze se mi to tak moc nelibi, tot vse 🙂
Avsak co se tyce znacky OK0M tak bych mel obavy, aby si to lidi nepletli. OK0M byl vzdycky znamy jako Marie a pokud vznikne novy prevadec pod stejnou znackou, mohlo by to lidi plest 🙂 Ale myslim ze se da zvyknout na vse a casem sew to take zazije 🙂
Ja bych treba v zazitych kolejich (tech puvodnich) volil znacku treba OK0DM podle vzorce: OK0M - 2m, OK0BM - 70cm, OK0CM - 23cm, OK0DM - 6m? 🙂

Ale koncese uz je, nechme to byt, ostatne je to lehke odkloneni od tematu 😉
Rozhodne vam kluci drzim palec a at to slape jak ma.

Přeji hodně úspěchů... leč z hlediska využití jsem trochu skeptik (ale rád se budu mýlit). Situace je totiž velmi podobná jako u 23cm převaděčů - nejsou mezi lidem rádia.

***
Tak já doufám v RF-10 - bič je u toho plnohodnotná čtvrtka, ručka to sice není, ale mezi lidmi je jich dost. Poměrně jednoduchou úpravou se dá docílit odskok -600kHz a kmitočet RPT je volen tak, aby tam 25kHz krok vyšel. To samé na autě, tam není problém s délkou antény.
**
Z ručky to chodit moc nebude (malá účinnost antény) V případě normálních podmínek bude dosah bude tak +- stejný jako 2m převaděč,
**
Narozdíl od 70cm se to dobře ohýbá a hlavně to funguje i z lesa.....
Testoval jsem spojení ze Sušice do Klatov ( cca 25 km ) - proti sobě GP300 ( jsou na tom plnohodnotné čtvrtky ) na sdílených kmitočtech s 5W výkonem. Ani ťuk, ani náznak. Až při použití mobilní antény jednostranná velmi špatná slyšitelnost R 0-1 .
To samé pak s RF-10 ( 50MHz 1,5W ant taky čtvrtka ) a je to komunikovatelné, když si člověk našel "místo" tak naprosto perfektní čitelnost i v zástavbě.
**

když se otevře nebe, tak se stejně všichni slyšej napřímo a nebudu-li převaděč mít na přímou viditelnost, tak mi ho překryjou jiné z EA či G a zase uslyším prd.

Hm... z toho začínám mít strach, občas se tam objevují různé signály ( TV ) a zvukové doprovody. Minulý týden jsem slyšel asi hodinu na 51,750 velmi silnou stanici v angličtině 🙁